JBL BAR 3.1

Vyšší z dvojice dnes americko-korejské značky JBL přidává oproti menšímu sourozenci prakticky na všem. Především má vyšší celkový výkon a také mu přibylo několik reproduktorů (lištu nyní ozvučuje šest středotónových a dva výškové měniče), které spoluvytvářejí i další – středový – kanál; tentokrát soundbar hraje v režimu 3.1. Do kompletu také patří pro danou kategorii doslova obří subwoofer, takže pokud u modelu BAR 2.1 právě basy trochu chyběly, pak zde už rozměry hlubokotónové reprosoustavy budí respekt. O poznání opatrnější zvětšování už postihlo zvukovou lištu (přibylo pár centimetrů na délce), zato se jí ale řádně rozrostla výbava přípojnými konektory, porty HDMI především. Kromě nezbytného HDMI ARC, zajišťujícího zpětným kanálem obousměrný tok dat mezi audiosystémem a televizorem, máme k dispozici hned tři vstupy HDMI pro připojení dalších přístrojů (BD/DVD přehrávače, DVB přijímače, herní konzole atd.). K tomu navrch ještě nezbytný digitální audiovstup v podobě optického S/PDIF, minijack pro analogový signál a USB pro přehrávání z paměťových nosičů. To vše (spolu s kabelem elektrického napájení) je uloženo ve dvou prohlubních na zadní straně zvukové lišty. Bohatší vybavení konektory samozřejmě zvyšuje propojovací možnosti, na druhou stranu si ale stěží dovedu představit, jak by takto početná kabeláž vyhlížela, pokud bychom se rozhodli pro instalaci soundbaru na zeď (potřebné montážní prvky jsou opět v příslušenství); také přístup k portu USB by se stal dost problematický. Na druhou stranu praktická využitelnost tohoto portu asi nebude velká – stejně jako u nižšího modelu, i zde se prakticky nemůžeme nijak orientovat ve struktuře paměti, pouze můžeme skákat o položku vpřed či vzad v seznamu skladeb, který vznikl při načítání obsahu. Navíc opět si musíme vystačit s empétrojkami či WAVy, soubory FLAC systém „nevidí“.


Celkový design zvukové lišty je de facto shodný s nižším modelem (mimochodem, celá řada soundbarů JBL se pyšní designérskou cenou Red Dot). I zde povrch ozvučnice vpředu a nahoře kryje neodnímatelná perforovaná plechová maska, skrz níž je dobře čitelný informační displej, umístěný opět uprostřed čelní stěny; na horní straně jsou pak čtyři mikrospínače pro zapnutí/vypnutí, volbu vstupu a úpravu hlasitosti (±).

Běžnou obsluhu ovšem obstará dálkový ovladač – ten je jako jediná součást výbavy zcela shodný s nižším modelem. Tedy do ruky příjemně padnoucí, s hmatově odlišenými ovladači – vystouplými tlačítky zapnutí/vypnutí, volby vstupů, hlasitosti subwooferu a synchronizace zvuku s obrazem či naopak zahloubeným tlačítkem vypnutí zvuku a kruhovým ovladačem (± celková hlasitost a posun na příští/předchozí položku při přehrávání souborů). V dolní části pak jsou už klasičtěji pojatá čtvercová tlačítka (zvukové režimy, opakování souborů, noční režim, aktivace Bluetooth, pseudoprostorový režim, SoundShift pro přepínání zvuku z mobilu a televizoru a snížení jasu displeje).

Těžko přehlédnutelnou součástí systému je subwoofer, vysoký bezmála půlmetr. Jeho basový reproduktor směřuje dolů, přibližně čtyřcentimetrovou vzdálenost od podlahy zajišťují bytelné plastové nožky. Stejně jako v ostatních případech s takto směrovaným reproduktorem výsledný zvuk ovlivní i materiál, na kterém bude subwoofer stát. Masivní plastový bassreflex pak vyúsťuje dozadu, na zadní straně je i tlačítko pro ruční spárování subwooferu s lištou, které je ale spíše pojistkou pro případ, že by automatika selhala (což se po dobu testování ani jednou nestalo).

Kromě televizoru a externích přístrojů připojovaných k liště přes porty HDMI lze samozřejmě využít i paměť telefonu či tabletu, pokud v ní máme uloženou také hudbu (a kdo ji tam dnes nemá…). NFC sice k dispozici není, i tak je ale Bluetooth spárování otázkou chvilky a kvalita reprodukce je nad očekávání dobrá. Vyzkoušel jsem i firemní aplikaci JBL Music, ale popravdě nijak zvlášť mě nezaujala, prakticky nic jiného než jakákoliv jiná aplikace pro přehrávání hudby nenabízí a především samotný soundbar s ní ovládat nelze (třeba přepínat vstupy apod.).


Zvuk tohoto audiosystému určitě zaujme. Tentokrát už nepostrádáme basy, i když i zde je slyšet, že konstruktéři JBL zřejmě preferují jejich celkově decentnější podání. Nicméně pokud třeba v symfonické hudbě přehrávané z CD na připojeném BD přehrávači zazní údery tympánů (Musorgského Velká brána Kyjevská), subwoofer o sobě dá jasně vědět. Průzračné jsou i výšky, k dokonalosti tak chybí snad jen větší zastoupení nižších středů (či chcete-li vyšších basů). Ale to je v této kategorii poměrně obvyklé. Výborně zní také zvuk z televizního vysílání, zkoušel jsem třeba hudební kanál Mezzo s klasickou hudbou i tuzemské kanály Rebel s rockem a metalem. Docela překvapivý je značný rozdíl v podání zvuku mezi připojením televizoru optickým kabelem a HDMI ARC – výsledek jednoznačně hovoří pro HDMI, zvuk je v tomto případě mnohem bohatší a živější. Podobně tomu bylo i u levnějšího modelu JBL.

HODNOCENÍ
+ velmi dobrý zvuk, tentokrát i s pevným basem; celkem tři vstupy HDMI pro připojení dalších přístrojů
- nešikovné řešení reprodukce z USB, navíc bez podpory formátu FLAC